Je to úchvatné místo, pro zdatné chodce v severní části ostrova snadno dostupné pěšky (pokud budete bydlet v Triovasalosu stejně jako my), dále dostupné nějakým přibližovacím prostředkem (je tu parkoviště pro auta) a dokonce je tu stanice místního autobusu, jízdní řády naleznete zde.
Pojmenování "beach" je trochu zavádějící, je tu sice možnost vykoupat se, ale plážička je maličká a jsou tu koncentrovány davy lidí toužící nejen po vykoupání se, ale všude kolem současně fotících se na každém možném místě. Není tu stánek s občerstvením ani toalety, pitnou vodu si vemte sebou. Sluneční brýle zřejmě také, oslňující bílá je v kombinaci se zářícím sluncem pro oči velmi nepříjemná. Povrch je na chození příjemný, neklouže.
Sarakiniko jsme navštívili 2x a jednou ho viděli z lodě při okružní plavbě okolo Milosu.
Na skalnaté ploše nejsou vůbec žádné známky vegetace a převládá jasně bílá barva, která vytváří dokonalý kontrast s tmavě modrými a tyrkysovými vodami obklopujícími Sarakiniko. Skalní útvary byly tvarovány před tisíci lety a mají sopečný původ. Zkamenělé mušle a další organismy, které jsou staré více než 1 milion let byly objeveny na zdejších skalách. Sarakiniko bylo pojmenováno po saracénských pirátech, kteří údajně používali jeskyně a tunely jako úkryt pro sebe a své poklady. Je tu i výhled na sousední kykladské ostrovy Kimolos a Sifnos.
Je to nejfotografovanější místo na ostrově a je známé svou měsíční krajinou. Dlouhé, bílé a hladké skály s horizontálními vrstvami vytvářejí jedinečné tvary kolem moře. Eroze způsobená vlnami vytvořila s postupem času malé a velké dutiny po celém nich.